Definice povrchu – povinné spojnice 1

aneb jak správně triangulovat

Co jsou to povinné spojnice?

Přidání povinné spojnic je zásadní pro vytvoření přesného modelu povrchu - protože je to právě interpolace dat, ne pouze data samotná, co určuje tvar modelu. Povinné spojnice se používají pro definici objektů, jako např. opěrné zdi, obrubníky, vrcholky hřebenů a toky.

Poznámka: Povinné spojnice lze přidat pouze do povrchů TIN.

Na následujících obrázcích si můžete prohlédnout půdorys a řez povrchu před a po přidání povinných spojnic.

Jaké typy povinných spojnic rozlišujeme?

• Standardní: Vytvoří standardní povinné spojnice.
• Aproximační / Výšky z bodů: Vytvoří povinné spojnice – výšky z bodů.
• Stěna: Vytvoří povinné spojnice stěny.
• Ze souboru: Importuje povinné spojnice ze souboru ve formátu FLT (.flt).
• Nedestruktivní: Vytvoří nedestruktivní povinné spojnice.

Nejčastěji se používají první dva případy, jejichž hlavní rozdíl spočívá v typu použitých entit (konkrétně v hodnotách jejich souřadnic Z).

U standardních spojnic využijete pouze 3D křivky nebo návrhové linie, oboje s nenulovými souřadnicemi Z

Při tvorbě spojnic – výšek z bodů můžete použít i 2D křivky s nulovou souřadnicí Z, zároveň vrcholy křivek nemusí ležet přesně na bodech povrchu – bude vybrán ten bod povrchu, který je neblíže každému vrcholu objektu.

Zjednodušeně řečeno: znám Z => použiji „standardní spojnice“, neznám Z => použiji „výšky z bodů“. V obou případech si také všimněte, že nelze použít obyčejné úsečky!