Virtuální realita vyžaduje extrémně výkonnou pracovní stanici. Většina PC pro CAD sice nejspíš bude vyhovovat minimálním požadavkům na CPU a paměť (3.30GHz Intel Core i5 4590 / 8GB RAM a výše), ale horší už to bude s grafikou.
Ve srovnání se softwarem na kontrolu návrhu jako je Navisworks nebo Tekla BIMsight jsou podobné nástroje pro virtuální realitu ještě v plenkách. To platí zvláště u virtuální reality, která pracuje přes herní enginy a kde se tudíž klade důraz na vzhled projektu spíše než řešení praktických problémů návrhu a konstrukce.
Ale změna už je na cestě. Zatímco většina herních enginů odstraní metadata, která jsou nutná pro BIM procesy, Autodesk Stingray při přenosu návrhu z Revitu data nejen zachová, ale navíc dovolí uživatelům, aby si prohlédli informace o každém objektu.
CAD a BIM modely mají většinou velice detailní geometrii, což pro virtuální realitu není nutné. Plně interaktivní VR software má také obrovské nároky na výkon, a tak je v případě přenášení BIM dat do VR určitá optimalizace modelu nevyhnutelná. Tady většinou přijdou na řadu specialisté na VR, kteří jsou více než zkušení v tom, jak zjednodušit geometrii, přidat osvětlení, vyplnit mezery v modelu a zbavit se objektů, které nemají ve scéně co dělat.
BIM (Informační model budovy) k sobě pevně přimkl procesy návrhu, stavby a realizace. Tato metodika, kterou přijaly mnohé světové vlády a architektonické, strojírenské a stavební firmy, kvůli jejímu kladnému dopadu na náklady a kvalitu, se nyní dostala do tzv. krizového bodu, po kterém následuje buď posun vpřed nebo naopak pokles.
Jak je na tom však BIM v době, kdy je vše díky moderním technologiím propojené? A co znamená spojení „propojený BIM“?
Jestli si myslíte, že je řeč o BIM, tak… máte pravdu, zčásti. Ale: BIM je pouze začátek. I když u nás se s ním teprve seznamujeme, jinde ve světě už je tato metodika práce normou a díky jejímu osvojení se firmy mohou posunout dál a využívat tyto znalosti k dosažení mnohem větší efektivity za použití moderních technologií.
Když se řekne BIM 360, napadne nás většinou samotný stavební proces, specifičtěji nástroj, který využijeme při navrhování, ale také…facility management? Jistěže. Pokud máte na starosti větší blok budov, ideálně chcete přístup ke všem datům každé budovy. Data, rozvrhy, vlastnictví, smlouvy o pronájmu a spoustu dalšího.
A nejde jen o vás. Uvnitř i mimo vaši společnost existuje řada zainteresovaných subjektů, které také potřebují přístup k určitým datům. A co kdyby tato data byla součástí modelu v Revitu, jako jedno z kritérií při zadání? Jakým způsobem tato data předáte do rukou těch, kteří je nutně potřebují k tvoření informovaných rozhodnutí?
V tomto článku si představíme Autodesk BIM 360, výzvy, kterým vývoj této platformy čelil a nevýhody spojené se současnými metodami spolupráce ve stavebnictví. Dále se podíváme na problémy, které BIM 360 překonává a jak přitom pomůže společnostem zabývajícím se projektováním a realizací projektů posunout se směrem k další generaci BIM.
Pozice BIM manažera existuje ve stavebnictví už pár let, vlastně někdy už od roku 2000, kdy se poprvé začalo mluvit o Informačním modelu budovy a bylo nutné sehnat někoho, kdo by stál v čele takového BIM projektu. Stále však kolem této pozice panuje spousta nejasností: kdo je BIM manažer? Jak se jím stát? Jaké jsou minimální požadavky? Koho nebo co mají na starosti?
